Po nějakém čase je tu pokračování reportáže o jedné z nejvydařenějších akcí úspěšného roku 2005. V minulém díle jste se dozvěděli, jak do posledního dne, respektive do posledních hodin, probíhaly přípravy. Ranní sluníčko, jenž jsme měli objednané jako buzení, věstilo příchod nádherného dne, který přímo vybízel k vlastnímu výstupu.

Z prapůvodního úletu několika dobrodruhů se postupem času začíná rýsovat krásná tradice. Podzimní čas lze trávit ve všudypřítomných depresích, nebo se zúčastnit náročné výpravy na Kralický Sněžník, kde se člověk může uvolnit a dokázat si, co všechno snese. Tu druhou volbu letos zvolilo jedenáct dobrovolníků...

Stalo se již tradicí, že v červenci partička lidí záměrně přehlédne cedulky s nápisy "Vstup zakázán" a zcela v klidu se několik dní baví v prostoru těmito cedulkami uzavřeném. Ty nápisy jsou určitě starší než já, ale v životě jsem neviděl, že by někoho odradili například od koupání. Bylo sice posíleno zabezpečení, takže už se nedá až k vodě přijet autem, ale i tak nám nikdo nezabrání, abychom zde organizovali každoroční Akci.

Na Svátek práce letošního roku , tj. roku 2002 to bylo přesně rok, co jsme se rozloučili se Sport Klubem 21 v Podolí. Tedy oficiální ukončení bylo o den dříve, ale výše zmiňovaný podnik jsme opouštěli až v ranních hodinách. Jako slušní chlapci - za světla. Navíc většina z nás rovnou do práce.
Ale o této akci jsem už psal před rokem a můžete si ji připomenout a přečíst si o ní v sekci "Události" vše podrobně.

Dne 10. října 2001 vyrazila výprava čtyř dobrodruhů na akci interně nazvanou "Výstup na Kralický Sněžník". Podcenili jsme plánování akce a tak se ubytování začalo shánět v osm hodin večer, těsně před odjezdem. Původní záměr, hotel Pohoda na náměstí ve Starém městě pod Sněžníkem, nám bohužel nevyšel, protože do města dorazilo nějaké divadlo a veškeré pokoje zabrali účinkující. Proto jsme zapojili do práce Internet a hledali všechny možné ubytovací kapacity. Nakonec jsme se telefonicky domluvili v penzionu Nikol. Pro mě to nebyla premiéra, protože jsem tento navštívil již v březnu stejného roku.

Ve dnech 5. - 8. července 2001 provedla naše taktická skupina ve složení: moje maličkost, Radečka a Marcelka, akci "Návštěva velícího důstojníka".
I přes sluníčko a třicetistupňová horka jsme jako ústroj zvolili woodland kalhoty a kanady. Výjimku tvořila pouze Marcela, která s lítostí a slzou v oku oznámila, že maskáčové kalhoty doma nemá. Ale, i když prohlásila, že vystoupí někde po cestě, aby nekazila první dojem , absolvovala s námi nástup u rybníka společně, protože měla na sobě maskáčové tričko...

 

Vážení pozůstalí,
oznamujeme všem, že k všeobecné velké lítosti bylo posledního květnového dne roku dvoutisícího prvního definitivně ukončeno působení našeho druhého domova, kterým byl Sport Klub 21. Strávili jsme tam nejeden večer a noc, abychom svými těžce vydělanými financemi podpořili zdejšího provozovatele a motivovali jej k další činnosti.