Ta letošní se konala od 11. do 14. července, jako již tradičně od čtvrtka do neděle. Je to již sedm let od doby, kdy někteří z nás opustili školní řady. A právě na počest této události vznikla "Akce Skala". Před sedmi lety na stejné místo přijela partička lidí oslavovat úspěšné složení závěrečných zkoušek. A ve stejné době jsem dorazil i já se sešity a naivní představou, že bych se mohl něco naučit, když mám před maturitou. Kamarád, kterého jsem jako jediného z partičky znal, mezi nimi nebyl a tak jsem se vzdálil a začal koukat do sešitů. Za chvíli ke mně přišel človíček a podával mi ruku se slovy: "Čau, my se moc neznáme, já su Rada". Potom se k nám přidali i ostatní a bylo po učení. A jsem rád. Nechal jsem učení učením a užil si hezký víkend. Na maturitní komisi jsem úspěšně aplikoval "okecávací" metodu a zkoušku dospělosti jsem složil i bez toho. Maturitu jsem dělal jednou, ale "Akce Skala" je tu již sedm let.
Akce se těší stále větší oblíbenosti. Původně nás bylo asi tak deset, maximálně patnáct. Účast na letošní Akci se vůbec nebojím tipovat na více jak šedesát lidí. Počítám všechny lidi, kteří se přišli podívat. Ne pouze lidi, kteří tam byli současně, nebo kteří tam byli celou dobu. Jak jsem přišel na tu šedesátku? Dalo by se to asi spočítat podle fotek, ale nejsem si jist, jestli se mi podařilo všechny zachytit. Minulý rok jsem si na to dával opravdu pozor a kdokoliv přišel jenom na pár minut, byl zaznamenán. Letošní počet odhaduji podle toho, že v pátek večer jsem v sedě na lavičce napočítal kolem sebe v jeden moment čtyřicet pět lidí.
Stejně tak, jako přibývá lidí, tak se zvyšují i jiné počty. Například letos jsme vypili sedm padesátilitrových sudů piva a k tomu ještě jedno malé třicetilitrové štěňátko. I když dobře víme, že hlad je převlečená žízeň, připravili jsme i nějaké jídlo. Dvě selátka, spousta špekáčků a několik metrů kabanosu se jakoby vypařilo.
Takovou nepříjemnou tradicí se stává špatné počasí. Vloni jsme celou Akci zachránili včasným postavením dvou prodejních stánků. Pod nimi jsme přečkali noc, kdy venku padala z nebe na zem docela slušná zásobička vody. Letos jsme se samozřejmě zase neobešli bez bouřky. Ale zase tak moc nás nepřekvapila, protože jsme měli stánky tři a navíc jsme ještě vyrobili pár metrů čtverečních sucha obrovskou plachtou.
Další revoluční inovací Akce byla elektrika. Téměř po celou dobu běžel benzínový agregát, který nám poctivě živil světlo, muziku, nabíječky, notebook, ale hlavně otáčel selátkem, takže stačilo jej jen natírat a natírat.
Z čeho si však musíme vzít ponaučení, je nepodchycení úklidu. Na příště musíme zajistit nějaké popelnice a budeme se snažit všechny donutit je používat. Sice jsme teď uklízeli průběžně, ale i přes to jsme všichni (co jsme zbyli) nosili plné kelímky "vajglů". Jo, jak to bylo krásné, když jsme vloni měli ve stanu i popelníky.
Celkově se musí říct, že se Akce prostě povedla. Dokonce ani to počasí nebylo tak strašné. Mimo již zmiňované bouřky. Ale vzhledem k tomu, že země byla pořádně vyprahlá, dalo se za pár hodin klidně spát pod širákem.
Myslím a většina mi dá jistě za pravdu, že letošní Akce byla zatím ta nejlepší. Záměrně jsem napsal "zatím", protože pevně doufám a věřím, že každá další bude jenom lepší a lepší. Z některými z vás se opravdu vidím jenom na "Akci Skala". Takže dámy a pánové, těším se zase za rok.
